Výroba se zatím bez uhlí neobejde, těžba ale klesá – Skupina SUAS GROUP a Sokolovská uhelná v letošním roce plánuje vystavět další fotovoltaickou elektrárnu a rozšířit své portfolio obnovitelných zdrojů energie.
I přes významné investice do obnovitelných zdrojů nadále pokračuje také těžba hnědého uhlí, aby bylo možné zajistit dodávky tepla a elektřiny nejen pro obyvatele Karlovarského kraje. V roce 2023 vytěžila Sokolovská uhelná 3,4 milionu tun uhlí (v roce 2022 to bylo 3,8 mil. tun uhlí) a 7,5 milionu m3 skrývky. V komplexu ve Vřesové a v Elektrárně Tisová (ETI) se za loňský rok vyrobilo celkem 1,75 TWh elektrické energie a z obou těchto výrobních komplexů bylo dodáno více jak 2200 TJ tepla odběratelům v Karlovarském kraji.
Postupně ale dochází k řízenému snižování těžby v souvislosti s útlumem, který původně vyvolal především nárůst cen emisních povolenek, nižší poptávka po uhlí i uvalení ekologických daní na spalování uhlí. „Nyní jsou v lomu Jiří nasazeny dva technologické celky TC 2 pro těžbu čtyř skrývkových řezů. V létě 2024 se ukončí zakládání skrývkových hmot z těchto celků na vnitřní výsypku Jiří a tato část technologie bude odstavena. Všechny hmoty z TC 2 budou zakládány do zbytkové jámy lomu Družba. To zajistí potřebné skrývkové hmoty pro stabilitu svahů tohoto bývalého lomu v souladu s řešením sanace a rekultivace tohoto území. Zároveň ovšem dojde k dalšímu omezení těžby předstihové skrývky, protože na jeden dopravníkový systém nemohou těžit oba technologické celky zároveň,“ vysvětlil Pavel Francisko, člen představenstva Sokolovské uhelné a SUAS GROUP.
Těžba uhlí je i nadále prováděna pěti kolesovými rýpadly v jednom smíšeném a dvou uhelných řezech. V důsledku dalšího plánovaného snížení těžby uhlí dojde rovněž v průběhu letošního roku k odstavení jednoho z nich. „V roce 2024 se předpokládá vytěžení maximálně 5,8 milionu m3 skrývky a 3,2 milionu tun uhlí. Jak dlouho se ještě bude těžit, to záleží na mnoha faktorech, ale při současném klesajícím trendu výše těžby by došlo k ukončení těžby mezi roky 2032–2035,“ dodal Pavel Francisko.
Proces útlumu těžby úzce souvisí s transformací Sokolovské uhelné do skupiny SUAS GROUP a s nutností orientovat se na nová průmyslová odvětví. Ruku v ruce s tím jde transformační proces Karlovarského kraje. „Transformace regionu je nevyhnutelná, jejím výsledkem by mělo být to, že se s podporou Evropské unie a podporou státu, jakož i s podporou místních samosprávných územních celků, podaří zlepšit životní podmínky lidí, kteří v regionu žijí, přilákat nové obyvatele, nabídnout jim pracovní příležitosti v nových moderních oborech, zvýšit úroveň vzdělávání, zdravotnictví, bydlení a dalších oblastí. Aktivně se do transformace zapojujeme, protože naše skupina tvoří nedílnou součást života na Sokolovsku a uvědomujeme si odpovědnost vůči tomuto území. Zásadní proměna kraje je důležitá i proto, abychom přesvědčili mladé, že stojí zato se vracet do našeho kraje poté, co vystudují ve velkých městech. Sokolovsko a celý kraj má obrovský potenciál, žije tady celá řada velmi schopných lidí a byl bych rád, kdyby je následovali další,“ upozornil Pavel Tomek, předseda dozorčí rady skupiny SUAS GROUP a Sokolovská uhelná.
Lom Jiří je posledním provozovaným uhelným lomem v Sokolovské pánvi. Jeho vznik se datuje do šedesátých let minulého století, kdy se původně hlubinný důl Jednota přeměnil na lom Jednota. V sedmdesátých letech došlo kvůli vyšším požadavkům na těžbu uhlí po výstavbě kombinátu ve Vřesové k nasazení velkostrojové těžební technologie. Lom byl přejmenován na Jiří. K dalšímu zintenzivnění těžby došlo v osmdesátých letech dvacátého století, kdy byly na těžbu skrývky nasazeny dva technologické celky TC 2 – TC 2/1 a TC 2/2.
Zdroj: Sokolovská uhelná